První den na MS v Taiwanu!

1.den MS Taiwan 2023 – cesta a ubytování

Reprezentanti a trenéři měli společný sraz v pondělí 16.10.2023 v 9:30 na letišti ve Vídni u terminálu A1. Podstatná část výpravy (9 hráčů a oba trenéři) cestovala do Vídně vlakem z Prahy, přes Brno a Vídeň hlavní nádraží. Dva znojemští členové výpravy se dopravili na letiště po vlastní ose autem s rodiči. Tři reprezentanti z českobudějovického klubu cestovali také vlakem, ale jižním směrem přes rakouský Linec.

Na letišti se sešli všichni včas a bez větších problémů. A i průběh odbavení na samotném letišti šel velmi hladce. Nečekali nás žádné dlouhé fronty při nalodění zavazadla, a ani při bezpečnostní kontrole jsme se dlouho nezdrželi. I vstup do letadla frčel velmi plynule, takže plánovaný odlet v 11:35 se stal realitou.

Let byl přímý do hlavního města Taipei, ale i tak zabral 12,5 hodiny. Během této dlouhé doby nás čekaly dvě plnohodnotná jídla, jako například hovězí karbanátky s bramborovou kaší a nebo kuřecí nudličky s rýží, to doplňovalo smažené rizoto nebo vajíčka s párkem. Ke každému jídlu byl i dezert a nějaké pečivo s marmeládou a máslem. Trenéři ochutnali i první pravé taiwanské pivo. Dalo se vypít, ale jedno bohatě stačilo.

Po přistání v úterý 17.10.2023 v cca 6:00 místního času šlo opět vše plynule. Všichni jsme prošli migrační kontrolou bez problémů a i kufry všem spolehlivě přistály na správném místě. Ještě na letišti proběhl rychlý nákup místních SIM-karet s neomezeným datovým tarifem, plus výměna eur za místní taiwanský dollar. Kurz je v poměru cca 1 euro = 33,50 taiwanských dollarů. Pokud budeme uvažovat v korunách, tak cca 1 Kč = 1,33 taiwanského dollaru (TN). Ten kurz je dobré si pamatovat, protože níže zmíním pro příklad ceny některých místních položek. Ceny zde totiž vůbec nejsou vysoké a myslím si, že v Česku jsme si za poslední 3 roky zvykali a zvykáme na podstatně vyšší cenovou hladinu.

Ještě na letišti nás vyzvedli zástupci místních pořadatelů MS. Společně s nimi jsme nastoupili do přistaveného autobusu a vyrazili přes celé město k našemu hotelu Fullon Hotel Taipei East. Autobus byl úplně prázdný, protože jsme jedni z prvních účastníků turnaje, co už dorazili na místo činu. Jen Nizozemí a Belgie přijeli o den, respektive dva dny, dříve. Doplním, že ještě dnes v poledne přiletěli Němci jako čtvrtí v pořadí, když nebudeme počítat domácí tým.

Už samotná cesta byla zážitkem. Mimoúrovňové křížení silnic a dálnic vedlo až ke čtyřem dálničním trasám nad sebou. Prakticky celou cestu jsme jeli po vybetonovaném dálničním viaduktu vysoko nad městem. Minuli jsme centrum města se známým mrakodrapem se jménem 101. K hotelu jsme dorazili kolem 8:30 ráno místního času a doufali jsme, že by pro nás mohli mít připravené pokoje. Bohužel jsme slyšeli krutý verdikt, že pokoje budou k dispozici až v 15:00. Aspoň zavazadla jsme si mohli odložil na hotelu. A vyrazili jsme do centra města.

Všechny cesty po městě jsme provedli místním MHD (autobusy a metro). Jedna jízda dopravním prostředkem MHD vyšla v průměru na 15 T-dollarů, tedy asi 12 Kč. Do centra jsme se dostali s jedním přestupem z busu na metro, takže celkem šlo o 32 T-dollarů, tedy 24 Kč. Centrum jsme celkem rychle proběhli, šlo nám hlavně o to, abychom našli něco k jídlu. Narazili jsme na místní fast food, u kterého se vytvářela asi 10 metrová fronta místních obyvatel. Řekli jsme si, že to tedy nemůže být špatné a také nebylo. Za 45 T-dollarů dostal člověk uhnětenou hroudu rýže, do které zkušeně a zručně zabalili maso, zeleninu a nějaká ochucovadla. Ta „hrouda“ měla velikost asi dvou tenisových míčků a výborně zasytila. K těm cenám jen doplním, že litr benzínu stojí 32 T-dollarů, litr nafty tankují za 28 T-dollarů.

Po jídle vyrazili téměř všichni na vyhlášený mrakodrap „101“. A i když šlo o zajímavý zážitek, tak čas neutíkal, zato únava z cesty u všech rychle rostla. Rozhodli jsme se vrátit na hotel a zkusit štěstí, zda nás přece jen neubytují dříve jak v avizovaných 15:00. Bohužel, nic se nezměnilo a museli jsme čekat. Ale to už jsme se rozhodli zůstat sedět nedaleko recepce v křeslech a pohovkách, ve kterých jsme bez výjimky všichni v sedě usnuli na 1-2 hodinky. V 15:00 jsme konečně dostali karty od pokojů. Hned po ubytování se všichni s úlevou osprchovali a ještě na zhruba hodinku zalehli. V 17:30 místního času jsme všichni šli na jídlo do spousty místních, nedalekých a cenově přijatelných fast foodů – například porce klasických rýžových nudlí s masem za 70 T-dollarů. Další variantou byl nákup studené večeře v jedné z mnoha sítí prodejen Carefour, FamilyMart, 7-Eleven. Po večeři se šlo spát a dohánět spánková deficit z náročné cesty.